Ono to asi bude chtít změny na více "frontách", ale souhlasím s názory že nejlepší to bude postupně. Jednak tělo si zvyká, a psychika neklade takový "odpor".
Navíc když to nevychází tak úplně z nich, tak to asi bude chtít trochu přesvědčování, postupně najít zdravější recepty, zařadit nové potraviny.

A dovedu si představit že obzvlášť u starších lidí je prostě změna zvyků dost obtížná, a to i kdyby nakrásně souhlasili s tím že to potřebují. A příliš radikálních změn, do kterých je začne tlačit dcera, byť samozřejmě v dobré víře, může naopak vyvolat tím větší lpění "na tradicích".

Co se týče cukru, umělá nedoporučuji, já nahradila cukr xylitolem. Je tu o tom několik starších diskuzí. Má stejnou chuť, stejná konzistence, jen teda cenově je to víc. Já to udělala kvůli sobě. Kupuju ho i pro mého tátu a babičku, oba to změnili v podstatě ze stejného důvodu jako píše zakladatelka vysoký cukr a cholesterol.

Naši kvůli tátovu cholesterolu používají nějaký spešl tuk co jim dal kardiolog.A máma postupně dělá nějaké ty úpravy jídelníčku, snaží se zdravěji, zařazuje (pro ně) nové potraviny. Naučila jsem jí kvůli tomu s internetem, hledá si tam recepty, začala sledovat nějaké ty pořady o vaření. Začala se tím docela bavit, za chvíli bude ve zdravé výživě mnohem zběhlejší než já :)
No ale prostě ta změna musela vyjít z nich, já jím pomůžu čímkoliv ale ta realizace už je na nich. Táta je hodně konzervativní, nerad jakékoliv změny, takže mu to máma "dávkuje" po malinkých změnách. Tu vyzkouší něco nového na jídlo a tak.

Na pohyb nebo sport oni taky už nejsou, máma tedy ještě částečně chodí do práce, tak ta nějaký má. Táta by už jinak žádný pohyb neměl ... a z toho důvodu mají psa. Se psem musí, takže i taťka prostě musí na tu procházku ven. Tohle je "nutí" víc než jakékoliv úvahy o zdravosti a nutnosti pohybu. Takhle prostě ven musí, a jsem přesvědčena že díky tomu to tátu udržuje v jakés takés kondici.