no souhlasím s magratou,
rychlé vztahy asi existují, to klidně věřím, jenže někdo je to tak že čím rychlejší začátek, tím rychlejší konec
a hlavně takto rychlé sestěhování, notabene pokud je v tom dítě, to mi prostě přijde vůči němu nezodpovědné

koneckonců i celý ten příspevěk je takové samé já, já, já. Chápu že zakladatelka prožívá trpké zklamání ve vztahu, ale co to dítě, vcelku stále malé. Nejdřív se mu rozpadne jedna rodina, pak jen s mámou, pak náhle ihned nový "strýček" a už zas je/bude fuč. A máma je z toho na prášky, super prostředí.

A co s tím ? no už asi nic. Zjevně to ten pravý není. sbalit kufry a propříště se sestěhovávat až po trochu delší době vztahu, až se lépe poznají a pomine první nával zamilovanosti.