Tak já nevím, je mi 40, mám dospělý dítě, jsem jednou rozvedená, synův otec je po smrti ( bylo nám tehdy 25 a 4 roky). Nemám pocit, že bych v životě nic neprožila.
Druhé dítě jsem povila do roka a dne od seznámení. Už jsem to tu psala, se současným mužem jsem se seznámila 4.12. 2006 a 3.12.2007 se nám narodila společná ( přenošená) dcera.
Ale čím dřív si lidi uvědomí, že život, vztah, atd. není jen romantika a slezou z růžového obláčku na zem, tím líp.
Asi jsem realista. Ale není snad zakázáno sem přidávat svoje vlastní pohledy.