u nás jsem zase psa chtěla jen já,ale teda až v době,kdy šel starší syn pryč z domu studovat vš a mladší synek ho za 2 roky následoval.Ještě mi naštěstí alespon ten mladší syn hlídal štěndo,když jsem musela jít někam bez psa nebo se se mnou střídal i v noci s rychlým venčením,protože tady mě to tenkrát začalo dobíhat a lízt mi to na mozek a už jsem doma spustila,že toho psa vrátím,že tohle nedávám,a to máme přízemní rd se zahradou prosím a měla jsem dost načteno,ale praxe teda byla mnohem horší; takže mladší syn si začal občas brávat šněně na noc k sobě do pokojíku a tak ho asi zachránil před transportem zpět.

Já si neumím představit tedy mít psa v paneláku a každý den,at padají trakaře nebo já na hubu,s ním prostě muset jít ven.Tenhle režim mám teedy na dovolené,kdy je pes s náma na pokoji a pokaždé už se těším až bude jen na zahradě a venčit se,kdy on bude chtít a já nemuset ráno kvůli němu vylízat s postele nebo s ním běhat kolem 8.večer.

Jinak to je závazek jak píšeš na spoustu let a nemalý,zvláště když jsme na něj jen my 2 s mužem,letecké dovolené apod.,kam s námi nemůže pes,řešíme psím hotelem.

Naštěstí je pes pořád zdravý a klad je i to,že zase člověka to donutí k akci a jdes ním na prochajdu,protože on nás doslova k tomu vybízí svým vyzývavým čuměním do obýváku přes fr.okno.
Taky jsme s ním zažili spoustu a moc pěkných chvil a radostí,ale je to i starost.A nakonec kvalitní žrádlo taky není zadarmo+různé psí propriety.

Už se mě manžel ptal,jestli si budem pořizovat dalšího psa,ten náš už má 10.A já vážně nevím,protože prostě každý náš výjezd,návštěva synů a tak,se musí řešit - co a jak pes,kam s ním,nebo jestli sebou,jestli nebude na návštěvě vadit,atp.;a furt ho nechci dávat do psího hotelu,proto jsme si ho přeci nepořizovali.