Kivik, to tě nepotěším, zůstala jsem sama. Jsem i docela alergická na věty typu: URČITĚ si najdeš někoho LEPŠÍHO... To zaručuje jako kdo? Život? Mně ten dotyčný nasadil laťku dost vysoko, tedy na mé poměry, jsem obyčejná "žena z lidu", dost dlouho jsem se pak trápila a i když už největší soužení jakž takž přešlo, asi jsem ty následující stejně porovnávala s ním. Uteklo mi tak pár let. No a čím starší, tím se hledá hůř. (Teď už jsem ve věku, kdy se nabízí jen alkoholici nebo bezdomovci, případně kombinace obého). Ale nemůžu říct, že bych pak neměla příležitost začít si vztah s někým "kvalitním a vhodným", jen mě asi ti správní prostě nepřitahují (výstižný smajlík). Mám tak nějak problém se sebevědomím, to je vedlejší. Myslím, že ty ale někoho "lepšího" potkáš, tento exemplář bude možno překonat, důvěra je ve vztahu snad to nejdůležitější, to určitě sama cítíš, a tady by už nebyla. Moc bych ti nějakého správňáka přála, jsi asi hodná holka. (To já teda manželku nelitovala ). A věk máš ještě super. Snaž si něčím zaměstnat mozek a hlavně nerozvíjej myšlenky, jaké by to bylo, kdyby...