Celkem dlouhodobě vycházejí jako jedni z nejšťastnějších lidí Skandinávci. "Sát mi dá všechno, co potřebuji," vyjádřila se jedna Dánka pro National Geographic. Oblíbené jsou bytové komunity, kde má každá rodina svůj domek, ale mají společnou zahradu, prádelnu, dílnu, skladiště a jídelnu, každá rodina občas uvaří pro celou komunitu a jedí společně. Mají zajištěnou lékařskou péči, vzdělání a záchrannou sociální síť, rodičovskou dovolenou, práci v průměru pod 40 hodin týdně a nejméně 5 týdnu dovolené. Daně mezi 45 a 56%, tedy rozdíly v platech jsou ve finále minimální. 90% Dánů je členem nějakého klubu nebo spolku, kde se realizují a 40% pomáhá jako dobrovolníci.

Rovněž ale patří k dlouhodobě nejspokojenějším obyvatelé Singapuru. Singapur má program veřejně prospěšných prací, tedy všichni, kdo pracují mají zaručený plat, ze kterého se dá žít. Kromě toho mají dotovanou zdravotní péči a příspěvky na bydlení. Systém je založen na meritokracií, odměňuje talent a výkon. Je snadné založit vlastní podnikání, kdo vystuduje dobrou školu a je pracovitý, má úspěch zaručen, spokojenost lidí podle průzkumu plyne z toho, že jsou finančně zajištěni a mají uznávané společenské postavení, které dosáhli vlastním úsilím.

Přijde mi zajímavé, že v obou systémech deklarují obyvatelé velkou spokojenost, byť každý funguje jinak. V jakém byste se cítili lépe vy? V Dánsku nebo Singapuru?