Ananto,

Ty se teď asi o mamku dost bojíš.

Já jsem jako dítě zažila, jaký to je bát se o člověka, kterej je pro Tebe nejdůležitější na světě, a nepřála bych to ani nejhoršímu nepříteli. A jako dítě nemáš žádný mechanismy, jak se s tím vypořádat, je to existenciální strach, sahá Ti na samu podstatu a může Tě to poznamenat nadosmrti.

Opravdu mi věř a pro svý dítě to nechtěj, a pokud to opravdu tak neprožívá, tak mu to nejen neměj za zlý, ale přej mu to a raduj se z toho.