Já neodsuzuju všechny rodiče, já se v takových debatách jenom snažím říct, že nejsou všechny děti stejný a že ne každej je blaženej z toho, že na chodbě čeká zpocená bledá matka třesoucí se o jeho budoucnost. Jo, přeháním, ale dítě tu nervozitu rodiče vycítí a pozná, i když se ji každý rodič bude snažit schovat.

Jsem přesvědčená o tom, že syn by si moji přítomnost u příjímaček nepřál a neberu si to osobně. Ale pokud by se v něm něco zlomilo a on změnil názor, chtěla bych, aby mi vysvětlil, jak si tu konkrétní oporu představuje, že sezením na chodbě mu budu platná jak mrtvýmu šála. Pokud by i přesto chtěl, tak bych šla. Ale jak říkám, syn je v tomto rozumně uvažující a pravděpodobnost, že by něco takového chtěl je prakticky nulová.