To je dobrá zpráva. Tak to byl "můj" gympl v tomto asi ojedinělý, ale u nás byla šikana. Ne taková "drsná", jako třeba bití, strkání hlavy do záchoda apod., ale bujela u nás ta "psychická" šikana, kdy se velmi hodnotilo, kdo na co "má", ironické poznámky na adresu "méně inteligentních", smích, když někdo něco nevěděl, nepochopil, špatně se vyjádřil. A mnozí z těch šikanovaných nebyli méně inteligentní, jen byli trochu "mimo", neuměli se třeba tak dobře vyjadřovat, neměli vzorné rodinné zázemí, byli zkrátka trochu mimo. Dneska už by možná měl pojmenováno, že trpí tím a tím, ale tenkrtá se nevědělo, neřešilo, prostě byl ten dotyčný označen jako mimoň a měl o "zábavu" postaráno. Těžko se to uchopilo, bojovat se proti tomu dá těžko, těžko se to prokazuje, vždyď vidím i tady na rodině, jak se i dospělí rádi mezi sebou shazují... A pak se divíme, že se tak chovají i děti...