Já nechápu pojem absolutní láska, jakože dítě musí člověk milovat za každou cenu? I když ubližuje každému ze svého okolí, i když spáchá kriminální čin? Rodič je jenom člověk a někdy nemusí činy svého dítěte unést. V rodině jsme měli takový případ, kdy se dvěma bezproblémovým slušným lidem, narodili dva synové, jeden byl v pohodě a druhý od mala inklinoval k problémům, kamarádil se s průšviháři, ve škole šikanoval děti, v kradl v obchodě, chodil za školu, ubližoval, rodiče nezmohli naprosto nic (zkoušeli kdeco), bylo to v dítěti jako nějaký program. V dospělosti se dostal do dluhů, průšvihů, s podsvětím rodičům dlužníci rozkopali dveře, neustále jim vyhrožovali, ať za syna zaplatí milionové dluhy. Matka pak v 60 dostala mrtvici, otec infarkt, synek je dovedl předčasně do hrobu. Vůbec nechápu, proč by měl takový syn mít nějaké "právo" na bezvýhradnou lásku. Já to takhle v sobě nastavené nemám.