Byla jsem hubeňour, postavu jsem neřešila, ani komentáře o lezoucích kostech, byla jem ráda, že se můžu přecpávat a nepřiberu, miluju jídlo, litovala jsem autorky těch komentářů, že se pořádně nenajedí.

Kolem 25 let, se mi obrátil metabolismus, přibrala jsem 20 kilo, občas si někdo myslel, že jsem těhotná ani mě to nemrzelo, máme doma zrcadlo, věděla jsem to. Vyloženě úmyslně zlej, že by začal mít řeči jak to vypadám, snad nikdo nebyl.

Teď hubnu, pomalu, takže je to poznat spíš podle starých fotek a jsem nadšená, když si toho někdo všimne.

Moje mamka se celoživotně bojí, že zhubne, když jí někdo chválí, že je štíhlá, myslí si, že vypadá staře v obličeji.