Nevzniklo to samo... Pracuju doma jako OSVČ (daně) a jsem sama se synem. Takže jsem měla problém práci odmítnout, protože jsem si zažila okamžik, kdy z ničeho nic dlouholetí klienti odpadli (skončili v Bohnicích, otěhotněly : -).
Takže hezky postupně se to nabalovalo, práce přibývalo, já jako ta "hodná holka" vycházela vstříc a neuměla říct rázné ne... potom už jsem neměla sílu to řešit a bylo "jednodušší" to samospádem táhnout dál, než se vzchopit a vyřešit to... navíc práce přibývalo, změny a nejasnosti zákonů, hrozba vysokých pokut, byla jsem ze všeho strašně otrávená, unavená, neviděla jsem v té práci vůbec žádný smysl - a přitom se snažila být zodpovědná...
Každopádně si za to můžu sama - měla jsem s tím rázně seknout o dost dřív...