A ještě, já jsem takové hodné trdlo, co se každému snaží vyjít vstříc. Byla jsem tak vychovávaná, co by se mělo a co se sluší a na můj názor nikdy nebyl brán ohled. Docela bojuji se širší rodinou, protože svoje děcka se snažím vychovávat, aby se rozhodly samy a v jejich rozhodnutí je podporuji byť s ním kolikrát nesouhlasím. Ale učím je tu svobodu volby, ne to, co by se zrovna slušelo (a oni by na to m byli škodní nebo to bylo proti jejich vůli). Samozřejmě mluvíme o situacích, které toto umožňují a nijak neovlivní jejich život. (rodina třeba nemůže pochopit, proč syn šel na skautskou výpravu namísto, aby jel popřát ročnímu bratranci....nebo proč v orchestru přešel na bubny, když babičce se ta trubka tak líbí....)