Jé, Val, mně se kolikrát podaří takový faux-pas, samozřejmě neuvědomělý .
Někdy si všimnu, hned jak to vyřknu, jak to ještě doznívá, jenže co pak s tím? Dřív jsem se snažila to vyžehlit, objasnit, ale to je ještě horší, je to to o hov.., jak smrdí, když se dál maže...
Takže jo, tohle přesně znám.
Když se jakoby hlídám, často se tomu vyhnu po dlouhou dobu, jak jsem plna nadšení nebo echt nejistá v něčem, tak se daří.
Nojo, no...už se beru i s tím...ale někdy to teda trapný je, tojo.
(P.S: Dělá to můj ascendent ve Střelci )
Na druhou stranu zas mi to přináší jiný i hezký věci...
Lidí kolem sebe mám fakt fůru, znají mě a mají mě tak nějak asi rádi i s tímhle handicapem.
Občas se na to téma zasmějeme.

A teda - umím se i omluvit, a to třeba i dětem...