"Jde to vubec, s chladnou hlavou a bez emoci a bez skrupuli? Co je to za lidi?"

Graine, když se ti lidé dívají na denodenní neskutečné utrpení, co myslíš, že je to za lidi? Četla jsem, jak jedna zdravotní sestra popisovala situaci, kdy mladý kluk umíral na rakovinu plic, vykašlával si plíce, měl bolest, nemohl ani natáhnout ruku, už mu neměli čím ulevit a ona litovala, že mu nesměli "pomoct", i když je prosil. Neměl šanci, v bolestích trpěl den za dnem, zvíře už by bylo dávno uspané a člověk musí trpět.

Co myslíš, že je od milosrdnější od příbuzných, nechat člověka v poslední fázi trpět nesmyslně prodlužovanou léčbou nebo ho nechat pokojně a příjemně odejít?

Viděla jsem umírat několik lidí na rakovinu a sama za sebe bych si možnost eutanázie v takkovém případě přála.