Na celé situaci mne překvapila finanční kompenzace nabízená maminkou A. Toto by mne nenapadlo. To, že je jí to líto a takto to prožívá je druhá věc, nicméně je to běžný úraz, klukovina. Reakce maminky maminky B je naopak obdivuhodná. S nadhledem zvládla to, co by většina neskousla bez záště vůči druhé straně. Stalo se mi něco podobného. Pozvaly jsme na oslavu kamarádku dcery, holky se houpaly na klasické houpačcce/dvě proti sobě, kamarádka dala nešikovně nohu pod sedačku a vymkla si kotník. Hned jsme chladily, zavolala jsem mamince(skoro jsem jí neznala, není to moje kamarádka), holčičku jsme dopravily domů. Na druhý den jsem volala, jak to dopadlo, vyjádřila jsem podporu, poslala drobný dárek. No a 3. den mi volala maminka holčičky, že jsem nedávala na holky pozor a nedostatečně poskytla první pomoc(?) a že holka nejede na školu v přírodě, kam se těšila....Už nevím, co jsem tenkrát odpověděla, stalo se to před 15 lety. To jen dokládá, jak rozumná maminka B ve vašem případě byla.