Nedobytná tak, že se do ní nedostanou občas ani učitelé. Vážně.
Ráno je otevřeno, rodiče doprovázejí děti do školy i školky. Hlídá školník. Pak se zavře a bez zazvonění se dovnitř nedostane nikdo. Klíč má jen školník, ředitel, zástupkyně, uklízečka a možná sekretářka. My učitelé ne. Prvostupňoví a tělocvikářka mají klíč aspoň od bočního vchodu. Zbytek nemáme klíč žádný. Takže už se mi stalo, že jsem musela jít mávat pod okna třídy na kolegyni, aby mi poslala někoho otevřít. Ředitel i zástupkyně, kteří můžou použít bzučák, zrovna učili a sekretářka byla na školení. Ze školy se stala nedobytná pevnost.

Na průmyslovce, kde jsem učila před tím, měli všichni studenti i zaměstnanci svoje čipy, kterými se dostali do budovy, návštěvy musely zvonit na vrátnou.