Zefýr, ono těch jiných lidí tolik nebude, já mám podobné zážitky..Oslavy narozenin měl jen syn ( všichni jeho kamarádi a spolužáci přišli a s radostí zůstali klidně do 11 večer), za celý první stupeň byl pozvaný na oslavu jen jednou ke spolužákovi...Jenže syn narozeninovou párty chtěl, takže jsem to brala jako součást dárku..Neměla jsem v okolí nikoho tak extrémně vyčůraného, jak píšeš Ty, ale prostě nikdo o to nestál a dětem to neumožnil,když o to stál syn, aby k nám někdo přišel a zůstal přes noc,no tak jsme to zrealizovali, ale byli jsme široko daleko jediní...Hodně lidí to svádělo na to, že syn k sobě nemá věkově blízkého sourozence,a proto tohle iniciujeme, ale podle mě věkově blízký sourozenec není to samé jako kamarád, takže bych to podporovala, i kdyby toho sourozence měl ( kvůli sociálním vazbám)..