Dům je napůl rodičů, napůl manžela. Říkám, že do toho babičce mluvit nebudu, je to jejich věc. Ale nechat se ze čtvrtiny živit a obstarávat rodiči, i když jsem dospělá mi nepřijde jako návštěva, ale jako vyčuranost. Já mám své rodiče ráda, ale abych u nich takto ze čtvrtiny bydlela, by mě ani nenapadlo.
Nehlídám spotřebu, kolik se použije. Já nemám problém se podělit, někoho obskakovat a tak, když si ho pozvu. Jen prostě nejsou to naši hosté, tak proč jim to sponzorovat? Tohle pro mě není host, ale vtěrka. Tak jsem si prostě ze zvědavosti začala počíta, jak dlouho tu jsou. No a o prázdninách dokonce víc, než my domácí.
K našim jezdíme jednou za 2- 3 týdny na jeden den. Přesto mají s dětmi výborné vztahy. O tom množství času to vůbec nemusí být.