Ještě jsem v knize Toni Morrison Velmi modré oči objevila vysvětlení, které mi přišlo dost přiléhavé, snad to úplně nezvojtím. Psala tam o takové trpitelce a o tom, že ona vlastně toho muže (problematického) miluje a následuje, protože vlastně miluje tu velikost svého těžkého údělu.

Je to vlastně láska k tomu velkému úkolu, tohle všechno vydržet, ve finále dotyčného třeba i změnit, nějak povýšit z toho hovada na člověka. A čím se ten chlap chová hůř, tím je ten její úděl těžší a ten úkol větší. A že je to v podstatě takový způsob, jak sebe (jako úplně průměrnou a všední ženskou) taky povýšit - tj. vnímat sama sebe jako někoho s POSLÁNÍM.

Na konkrétní lidi mi to dost sedí.