Moniko, víš jak to západní kapitalisti udělali u nás? U nás se přidávalo jen v okamžiku, kdy třeba ze 12 lidí (= plný stav pobočky v největším rozkvětu) padlo i 5 výpovědí nepokojených zaměstnanců. Pak se přidalo.
No, a když nabírali mlaďasy, tak nám starším to postavili tak, že kdo nebude Makat, tak toho mlaďasové nahradí. Jsou mladší, flexibilní (rozuměj: ještě neměli rodinu a byli ochotní makat od nevidím do nevidím bez přípatků furt za jeden plat), líp umějí jazyky (to byla teda pravda). No, a kdo tomu nechtěl rozumět, tak mu něco vytkli - přece se pak nebude přidávat nekvalitnímu pracovníkovi, že? Takže nám postupně vytkli sokoli, pak lítaly důtky, abychom konečně drželi hubu... Mně bylo v té době cca 45, v práci buzerace neskutečná. Za rok jsem poslala víc než 200 životopisů a ani ťuk. Pokud se náhodou někdo ozval, tak buď MLM nebo práce na vlastní živnosťák, popř. makačka za minimálku. A opět ze všech stran kecy, jak jinou práci seženeš s prstem v nose, za víc peněz, a to i doma od dospívajících dětí. Já byla přece naprosto neschopná a nemožná máma, co se práci nechá buzerovat, jiní by už byli naprosto vysmátí, lítali na Seychely, jezdili v meďouru a v bazénu měli šampáňo. Do toho se děti zhlédly v konzumním životě a já byla opět za blbce, když jsem si nevzala úvěr na jejich vysněného mobila, neměli jsme poslední model televize, ba dokonce jsem na tyto věci odmítla i splátky. Zato jsme začali rekonstruovat dům a já byla ochotna uvolnit peníze pouze na vzdělání, popř. řidičáky. Dneska má jeden vážnou známost, druhý dvě děti, jeden přišel o práci a viděl, co to je za legraci shánět jinou, rozumně placenou (za tři měsíce hledání práce ani ťuk, a to umějí oba plynně tři jazyky a pracují v zahraničí). Dneska už to aspoň trochu oceňují, co jsme pro ně dělali. Ale to až v době, kdy je jim 34+, do té doby jsem podle nich byla horší než krkavčí máma.