Monty, máš zastaralou informaci. Majitel bytu ti sice nemusí zápis trvalého bydliště povolit, ale udělá to každý obecní úřad, protože tak to stanoví zákon.
Trvalý pobyt upravuje zákon o evidenci obyvatel (ZEO) v ustanovení § 10 odst. 1:

„Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, která je vedena v registru obyvatel ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání. Občan může mít jen jedno místo trvalého pobytu, a to v objektu, který je podle zvláštního právního předpisu (Vyhláška č. 326/2000 Sb. , o způsobu označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy, o způsobu použití a umístění čísel k označení budov, o náležitostech ohlášení a přečíslování budov a o postupu a oznamování přidělení čísel a dokladech potřebných k přidělení čísel, ve znění vyhlášky č. 193/2001 Sb.) označen číslem popisným nebo evidenčním, popřípadě orientačním číslem a který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci“.

(odst. 2) „Z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná práva k objektu uvedenému v odstavci 1 ani k vlastníkovi nemovitosti.“

Z uvedeného plyne:
•místo trvalého pobytu si občan volí dle své vůle, tzn. kdekoli (za splnění podmínky, že se jedná objekt označený číslem evidenčním/popisným),
•1 občan=1 místo TP,
•z přihlášení občana k trvalému pobytu nevyplývají žádná majetková ani užívací práva k objektu nebo vůči jeho vlastníku.


Poslední bod je velice důležitý a je třeba ho rozvést. Spousta lidí se domnívá, že tím, že má někde nahlášen trvalý pobyt, má právo v bytě bydlet a nemůže být vystěhována. Je třeba si uvědomit, že trvalý pobyt má význam řekněme „úřednický“. Smyslem určení trvalého pobytu je zajistit, aby byl určitým způsobem řešen vzájemný vztah občana a veřejné správy. Institut trvalého pobytu však neřeší právo občana na bydlení. Dle trvalého pobytu se posuzují nejrůznější dávky, vyměřují poplatky, určuje se volební obvod atd. V žádném případě se od něj neodvíjí nárok bydlet v objektu, ten se odvozuje od jiných právních skutečností, zejm. ze smluv, ale i např. z rozhodnutí soudu. Nejtypičtějším příkladem je nájemní smlouva, na základě níž má osoba právo k nájmu bytu, tedy může byt využívat k bydlení. Pokud dojde k vypovězení této smlouvy, právo k bytu (a tak užívací právo) zaniká bez ohledu na to, že tato osoba má v bytě stále hlášený trvalý pobyt a může být vystěhována.

Zletilí občané si mohou, jak již bylo řečeno, zvolit TP dle své volby. Jde o projev svobody pohybu a pobytu, jak ji zná čl. 14 Listiny základních práv a svobod. Samozřejmě není toto právo absolutní, neboť při hlášení TP je obvykle ověřován právní titul k nemovitosti, ve které chce občan TP mít a je možné ho zrušit, pokud se prokáže, že osoba příslušným titulem nedisponuje (lze si představit výhodnost hlášení TP na Praze 1,2,3 atd. v souvislosti s parkovacími kartami v „modré zóně“, tedy v zóně s výhradním parkováním pro rezidenty). Se svobodou pobytu se váže i právo pobyt měnit či v rámci ČR zrušit úplně.

Zdroj: https://www.bezplatnapravniporadna.cz/online-zdarma/trvale-bydliste.html