Přidat odpověď
Naopak. Ve škole to není tak strašné, tam jsme plus mínus na stejné úrovni, jedeme si svoji omezenou slovní zásobu a nejde o nic, maximálně mi vypne mozek a přestávám angličtinu vnímat. Hrozné je to v situaci, kdy se člověk domluvit musí, právě proto, že musí. Že se třeba druhá strana snaží pochopit, je vcelku nepodstatné. Z takových situací si já pamatuji bezmoc, zoufalství a rezignaci. A, samozřejmě, nechuť být obdobné situaci vystavena kdykoli příště. Ale tedy pro dokreslení situace, mně dělá problém i třeba komunikovat s někým, kdo mluví mizerně česky. Ne, že bych neměla vůli mu porozumět, ale prostě se ztrácím v tom, co se snaží říct.
Předchozí