Včera jsem na "pláži" na Slapech byla nucena být svědkem komunikace mezi párem (cca 25-30), který měl deku malý kousek vedle nás. Resp. slyšela jsem hlavně toho chlápka, byl blíž ke mě a mluvil víc nahlas, její odpovědi ke mě už moc nedoléhali. Měla jsem pocit, že ne úplně lehce hledají témata k hovoru, ale min. ten chlap zřejmě měl pocit, že "mluvit se musí" (možná spolu nebyli dlouho, nebo šlo třeba jen o nějaký "namlouvací stav") a pořád říkal nějaká "moudra" - co by jak mělo být, že ona dělá něco zbytečně často, co je hrůza ... Mně to přišlo jako 1000 a 1 příležitost k hádce, zcela zbytečná.
Taky řešíte s partnerem "pořádky světa", "platné pravdy", nějaké zásadní okolnosti Vašeho vztahu nebo svých vzájemných vlastností a chyb atd., když se "jen tak" válíte na pláži nebo někde (napadá mě třeba v autě, při jídle atd.), kde jste sami a nelze se tedy zabývat dětmi apod.?
My většinou, pokud neprobíráme nějaké organizační věci, tak klidně i mlčíme, bavíme se o tom, co čteme/co říkají v rádiu, v autě manžel nadává na ostatní řidiče a já ho uklidňuju ... O politiku a podobné pravdy se ve vztahu dohadovat zcela odmítám ...