Imri, upřímnou soustrast.

Měsíc je neskutečně krátká doba na to, aby si se mohla vzpamatovat z takové události. Bude líp, uvidíš.
Prožívala jsem to před pár lety se svoji kamarádkou. Taky ji zemřel manžel na rakovinu, taky si vyčítala, co ona mohla udělat líp nebo jinak, a to i přes veškeré ujišťování všech lidí kolem ní, že ona si opravdu nic vyčítat nemusí. Říká, že celý ten první rok byl dost náročný, hlavně takové ty události, které poprvé prožívala bez něho, jako narozeniny její, výročí jeho narozenin, narozeniny dětí, vánoce, atd. ale zvládla to. Hodně jsme jí všude brali na různé akce, do divadla, výlety, aby byla co nejvíc mezi lidmi, to jí hodně pomáhalo.