Operace Barbarossa byla zahájena 22. června 1941 ( Ráno nacistické Německo společně se svými evropskými spojenci napadli bez vyhlášení války Sovětský svaz a začala tak jedna z nejbrutálnějších a největších válečných kampaní v historii lidstva) a skončila v prosinci 1941 v bitvě před Moskvou, když vyčerpaná německá vojska nedokázala v krutých zimních podmínkách a za sílícího náporu Rudé armády pokračovat v postupu a byla nucena přejít do obrany svých pozic. Tím prakticky skončila německá blesková válka na území SSSR.

O chystaném útoku byli sice sověti zpraveni díky německému přeběhlíkovi Alfredu Liskowovi, který 21. června 1941 okolo 21. hodiny překročil u řeky Západní Bug hranici, ale jeho informace byla považována za dezinformaci.

V průběhu operace Barbarossa zajaly německé jednotky několik milionů sovětských válečných zajatců, kterým se nedostalo ochrany podle Ženevských konvencí. Většina z nich se nikdy nevrátila živých.

Nacistické vedení Německa nechalo záměrně vyhladovět ruské válečné zajatce k smrti; byla to součást tzv. "Hladového plánu" (Hungerplan), který měl za cíl snížit počet obyvatel Východní Evropy a pak ji znovu osídlit etnickými Němci.

Německý útok byl veden ve třech směrech:

Pobaltí, Leningrad - Skupina armád Sever pod velením polního maršála rytíře von Leeb
Brest-Litevsk, Smolensk, Moskva - Skupina armád Střed pod vedením maršála Bocka
Ukrajina, Doněcká pánev - Skupina armád Jih pod vedením maršála Rundstedta