Já bych hlavně očekávala těžiště studia pedagogiky pro elementaristy ve studiu moderních metod, ve spoustě praktického studia.


Ropucha - je otázka, zda je to vůbec žádoucí. Peďáky se drží "osvědčených" metod jako klíšťata a hodně dělají samosebou lidé v nich.
Ne že by tam nebyli dobří učitelé, ale není jich většina, takže je ten průměr a podprůměr dříve či později převálcuje.

Vzpomínám si na spolužačku z peďáku, která byla o dva ročníky výš. V našem čtvrťáku už nás učila - na základku ani náhodou, dětí se bála, praxe jí přivodila trauma na celý život.
A své mladší kolegy v rámci doktorandského studia a pak i dále učila tak, že vlezla do posluchárny, pod paží skripta (běžně k sehnání) a ta skripta slovo od slova 90 minut (s desetiminutovou přestávkou) diktovala.
Nejít na hodinu neexistivalo. Vyžadovala 100% účast nebo neschopenku. Zápočet byl náročný a napoprvé ho dal málokdo.

Je to jako v politice - pokud chce být člověk skutečně užitečný a jde mu o lidi (u pedagogiky následně i o děti a vzdělávání), musí na fakultě spolknout mnohé věci, které by za běžných okolností pro vlastní svědomí nedokázal.
Nakonec se buď přizpůsobí, hodí do průměru a šedého zástupu, aby nevyčníval, nebo jde jinam, kde vidí výsledky své práce a nemusí se bát...