Source, jde o to, co ten vlastní život reprezentuje. Cizí život v doslovném smyslu nežije asi nikdo. Ale buď je tvé já v relativním souladu s potřebama rodiny, pak žiješ svůj vlastní život i s dětma. A nebo teda není. Pak buď vítězí zodpovědnost, děláš, co je třeba, ale nemusíš mít nutně dojem, že žiješ vlastní život = život, co bys chtěla. Bereš to útrpně. A z těch lidí to nějak čiší, i když to do světa třeba vědomě nevyřvávají (někteří jo). A nebo seš holt sobec a jedeš hodně podle já a žiješ si z většiny ten vlastní život, co chceš mít, jen s malým ohledem na ty ostatní.