CisloPi, já to takhle nejraději praktikuju sama se synem...jak jsme jen sami dva, tak si to užijeme zase úplně jinak, než když jedeme celá rodina...hlavně, manžel je takový akčnější, má rád všechno naplánované, včetně toho, kdy nám co jede zpátky a v kolik musíme vyrazit...my se synem třeba někam jdeme, koukneme, cestou si to rozmyslíme, nebo nás zaujme něco jiného, vrátíme se někam...zpáteční spoje tak rámcově víme, ale necháváme tomu tak nějak volný průběh, zdržíme se třeba i déle, než jsme původně počítali...a taky syn líp funguje, když jsme jen jeden na jednoho, taková ta nerozdělená pozornost, užíváme si tyhle výlety moc... když jsme všichni, tak je to taky fajn, ale je to zase takové jiné...