Myslela jsem matka v tomto konkrétním případě.

Asi jako když si své matce stěžuju, že tchýně rozmazluje mé děti až moc a ona mi řekne, že se děti takto socializují a zjišťují, že každý je jiný a chová se jinak.
A když mi dcera argumentuje tím, že jí babička dovolí to a to, sdělím jí, že je to fajn, ale já jí to dovolovat nebudu, takže to má jako vzácnost jen u babičky - nazdar a nejede přese mě vlak


A tady táta opustil dítě - žádná společná výchova není a má možnost být prostě jen zábavný a milý. Už proto, že má co žehlit... (podvědomě i vědomě).

Jestliže matka funguje normálně jako výchovná a pedagogická jednotka, není problém