Já nemá radost ze stáří, ale z toho, že mám hotovo a můžu si dělat, co chci, děti mě už nepotřebujou pořád u sebe. Jako v mládí, s tím rozdílem, že si nemusím hledat kluka, bydlení, přemejšlet, jestli budu mít někdy děti a jaký budou, jestli se vdám, aby se ze mě nestala slepice, taky jsem měla blbou práci, kterou jsem nechtěla dělat a nebyla šance to změnit, ted jsem spokojená a v neposlední řadě jsem neviditelná pro chlapy, dokonce mě občas pustěj sednout v tramvaji, z lítosti