...Včera jí oznámil,že už půl roku má rakovinu,kterou i přes rady lékařů neléčí.Řekl jí,že teď už má důvod se léčit,...

Zase půjdu proti proudu, ale mě chování toho pána moc fér nepřipadá. Ano, nikdo nikomu nebude říkat na první schůzce, že je nemocný, ale nechat rozvinout vztah a říct to až když je vztah vypadá vážně mi taky moc fér nepřipadá. Cítím tam z toho pána kalkul a citovou manipulaci.
Jednak proto, protože maminku svou nemocí k sobě tak nějak připoutal a ona už nemůže jen tak ze vztahu vycouvat. Jako teoreticky ano, ale prakticky těžko bude opouštět nemocného člověka. Bude minimálně u něj, u rodiny a i u svého svědomí za cynickou mrchu a kdyby se léčba nepovedla, do konce života ji budou trápit výčitky svědomí, že k tomu přispěla tím, že ho opustila a způsobila mu trápení.

Jeho výše uvedená věta, že si rakovinu neléčí, ale KVŮLI NÍ teď už začne je rovněž hnusná manipulace a vydírání, kterým v podstatě "nutí" maminku do vztahu s ním a háže na ní tak zodpovědnost za to, zda se bude léčit nebo ne.

Celé se mi to nelíbí a být tou ženou, tak bych se proti takové manipulaci ostře vymezila a pokračování vztahu s takovým citovým vyděračem si hodně rozmýšlela.