A ještě bych k tomu dodala, že vzhledem k tomu, že jsem v lednu 1989 ve své bezprostřední blízkosti měla kolonu antonů, kteří jeli kropit a zatýkat na Václavák, tak jsem spíš ještě ten následující týden po 17.11. byla dost skeptická k tomu, že by se něco mohlo změnit (a to i přesto, že jsem se veškerého dění dost aktivně účastnila). Skeptičtí byli i moji rodiče, protože zase na vlastní kůži zažili převoz dítěte z porodnice v Praze plné tanků (1968).