Tchýně vaří poměrně dobře, i když trochu jednotvárně, prostě jede podle jednoho mustru, moc neexperimentuje.

Moje mamka, no tam je to už horší. Mamka experimentuje zase ráda, ale jede ve "zdravé stravě", takže nesolí, všechno možné celozrnné, nebo pohanková mouka a tak. Vánoční cukroví má každý rok tak pro slepice, je z toho drobení. Když chce, tak vaří dobře a chutně, ale musí to být z klasických surovin a musí tam nasypat nějakou sůl. Hororový zážitek byl, když udělala špenát s bramborama, k tomu volské oko. Tuto kombinaci nějak moc nemusím, ale dala jsem si porci a ono to nebylo ani trošičku slané. Prý si to mám osolit na talíři...

Nejhorší, co jsem asi jedla, bylo na jedné návštěvě a bohužel se to tvářilo jako chutná věc. Byly to chobotnice, olihně, s omáčkou z malých olihní. Nandala jsem si plný talíř, mám mořské potvory celkem ráda. A s hrůzou jsem zjistila, že olihně chutnají a mají konzistenci přesně jako guma. Fakt jsem nevěděla, co s tím, navíc hostitelé byli na to jídlo pyšní jako Apači. No jaksi jsem část dala, zbytek jsem dělala, že už vůůůbec nemůžu, jak jsem přejezená. Chobotnice od té doby nejím.

No a já sama jsem udělala kdysi jako narozeninovou večeři pro manžela omáčku z whisky s uzeným lososem a krevetami. Problém byl ale evidentně v receptu, protože tam bylo napsáno 1 dcl whisky přivedeme takřka k varu. Tak jsem se řídila receptem, byla jsem mladá a blbá, nalila tam to deci, jenom zahřála (alkohol se tedy nevyvařil) a bylo to nepoživatelné. Ingrediencí za pětistovku, smrdělo to doma jako v palírně a byli jsme hlady .