mandelinko,

já nemyslím, že je jedno, co se může stát. Myslím, že stačí brát v úvahu reálné scénáře (a těch je v létě na parkovišti vadných dostatek), netřeba vymýšlet scénáře vysoce nereálné.

Tyhle nepravděpodobné scénáře "co všechno by se mohlo stát" podle mého soudu vedou později k rodičovské paranoie, kdy si matka bere čtyřleťáka (běžného, nijak hyperaktivního a maléry na sebe přivolávajícího) na WC, protože by za tu minutu mohl vylézt na kuchyňský stůl a spadnout z něho po hlavě (přesně takto mi to vysvětlovala - a ano, možné to je) a k podobným úletům (doufám, že teď nezjistím, že jsem v klubu matek využívajících toaletu zásadně za přítomnosti dětí až do jejich 6 let věku )