Pro mě je manželství nejvíce něco jako psal Vážný, i když s pár výhradami. Je to projekt na celý život, který člověka naučí stavit zájmy jiných nad své (i když všude čteme, jak máme být sobecké a myslet na sebe, já jsem spíš pro tu snahu upozadit své ego - asi proto, že ta sobeckost mi jde dobře). Je to o neustálých změnách a výzvách, člověk musí reagovat na to, že se oba partneři mění, že se mění finanční situace, počet členů rodiny - mě na tom nepřijde nic nudného a stereotypního. Je to otesávání své osobnosti do lepšího já. Mě osobně po 25 letech manželství stále více dává než bere, a vychovat děti v pevné rodině je podle mého názoru pro ně to nejcennější, co jim člověk může dát.