Yuki, ja osobne jsem presvedcena, ze cesky pristup k ohrozenym detem by predcil ten norsky bezcitnosti. Viz stale funkcni kojanaky, velke investice do ustavni pece a nedostatecny rozvoj terenni prace s rodinou, coz udrzuje trend umistovani deti mimo rodiny kvuli chudobe, neschopnost zajistit dostatek dlouhodobych pestounu, znam take i spoustu pribehu, kdy nad bezohlednosti postupu ospodnic a soudu zustava rozum stat. Ale nedovolila bych si nazvat Cechy bezcitnymi.
Anebo kdyz kouknu na ty nesmysly, kterymi prosakly ceske media a verejnost, muzu se zdesit nad lidskou blbosti. Je mi tezky pochopit, jak nekdo doopravdy muze uverit, ze nekde dite se odebralo proto, ze smutnilo nad smrti babicky, nebo pouze tak za nedostacujici ocni kontakt. Mi se to zda jako lehkovernost silne pod beznou inteligenci. Ale prece kdybych napsala, ze Cesi jsou blbci, bylo by to hodne pod carou, a i tak nejak blbe samo od sebe. Rozumis?