Zdravim vsechny jiz jsem nechtela reagovat, ale tohle mi neda:

"Norsko je bohuzel zivoucim dukazem, ze v mezinarodnim meritku se porad respektuji a tedy i prakticky aplikuji zastarale nahledy na tuto problematiku. Pravo ditete znat svou biologickou rodinu muze klidne znamenat ve vykladu rozsah od "ukazeme mu rodny list", az po "pravo na kontakt"."

Je to strasne divna formulace. S velkou davkou velkorysosti jsem se snazila predstavit, v jakych kontextech dalo by se mluvit o pravu ditete znat svou biologickou rodinu jako pravu s presnym vseobecne aplikovatelnym obsahem. No mozna pri tvorbe adopcniho zakona ci tak. Ale pokud jde o tom kontextu norskeho prava a norskych pripadu pred ESLP, pak za 1) uz je dost materialu, abychom meli predstavu, jak uvazovali soudci v jiz v rozhodnutych anebo odmitnutych kauzach. 2) Pravo znat svou biologickou rodinu je zakladni pravo, a muze byt pochopitelne omezeno pouze v oduvodnenych pripadech a k oduvodnenemu rozsahu. Nejde o to, zda si soudci mysli, zda staci znat rodny list, anebo maji vseobecnou predstavu, zda styk nejakeho urciteho obsahu je dostacujici. Jak jsem jiz psala, v kauzach Mohamed Hasan vs Norway a Strand Loben vs. Norway se doslo k zaveru (jednohlasnemu v 1. pripadu a vetsinovemu v 2.), ze pretrzeni veskereho styku bylo oduvodnene, protoze to z vyjmenovanych duvodu bylo pro dite nebezpecne. V pripadu M.L. vs. Norway zase se argumentovalo zajmem matky s ditetem se stykat, kdyz se rozhodlo o umisteni druheho ditete do nepribuzenske pestounske pece. A to proto, ze kdyby dite bylo umisteno k babicce, ktera jiz pecovala o starsiho sourozence, o ktere matka vubec nejevila zajem a nikdy ho nenavstevovala, mohlo by znamenat velkou zatez pro toho opusteneho starsiho. Vedle toho jeste se argumentovalo horsim zdravim babicky. Jsem byla zvedava, jestli postaci ten kondicional "mohlo by". Stacil. S norskym pojetim adopcniho prava a jeho aplikaci v praxi lze v anglictine se seznamit v kauze Pedersen vs. Norway. Kauza neni zatim rozhodnuta, ale je z ni videt, ze soudy rozhodovaly velice kolisave a nakonec nejvyssi soud povolil adopci a zaroven sirsi pravo styku biologickym rodicum (tohle norsky adopcni zakon umoznuje.) Takze tak. Rozhoduje se pripad od pripadu, ale ne plosne, ze "tohle staci".