Galateno, jak jsem ti zduraznila v druhem odstavci, ten pan neni fanatik, a zcela pravidelne se kriticky vyjadruje k trendum a chybam spod v cr a ve svete.
Ale konkretni kauzy muzes posoudit dle spisu. Neni uplne rozumne chtit po nekom, aby ti vysvetlil, proc styk s maxine, ktery po vyhranym soudu mel byt nastaveny tak, aby se holcicka mohla vratit domu, zcvrkl se do frekvence, typictejsi pro trvale umistene deti. Jsem jiz prozradila nektere svoje obavy o duvodech, ale nevim. Muzu prat rodicum, at to dopadne dobre ve strasburku, a nasledne v druhem kolecku soudu, ale nebudu mit jasny nazor pred tom, nez prectu rozsudek se vsemi okolnostmi.
Co se tyka te frekvence styku se trvale umistenymi - jednak ty medializovane pripady nepokryvaji cely spektrum, a strasne zalezi na duvodech narizeni te nrp. A za druhe, ano zda se to malo. Ale jsem schvalne ptala yuki, jak casto jeji pestoune se vidi s rodici a hraje se sourozencem. Odpoved byla, ze se snazi, ale je ti tezky zaridit, a maminka muze kdykoliv prijet. No, nic proti yuki, penize, ktere pestouni dostavaji pro detske potreby, nejsou velke, a pestouni spis doplaceji ze svyho, aby pokryli to, co deti potrebuji. A maminka z druheho konce republiky neprijede, proto ze je socialne slaba. Takze ve finale mnohe norske deti svoje biorodice vidi casteji nez yukino pestoune. Nerikam, ze je to tak fajn, zalezi pripad od pripadu, ale takova je realita.