V případě nízkých důchodů za to mohli hodně i zamětnavatelé, kteří radši platili "na ruku". Zaměstnanci měli sice víc, ale nedocházelo jim, že v případě nemoci nebo právě v důchodu budou mít problém. Ale on to byl hodně i problém společnosti, že to tolerovala.

Obědy pro chudé děti se mi taky nelíbí. Kdysi se přece výplata sociálních dávek přenesla na Úřady práce, aby byla vyplácena jedna jediná dávka, protože souběh více dávek z různých zdrojů kolikrát způsobil, že rodina měla větší příjem, než kdyby rodiče pracovali. Tak na co obědy zdarma pro chudé děti? A ještě podmíněné tím, že děti budou chodit do školy? To už těm Romům, kteří mají už takhle mizivý zájem o vzdělání, polezeme rovnou do zadele? Já bych pro podobné případy dala ubytovnu se sprchou na chodbě, ale sprchou, která bude fungovat po vhození pětikoruny. Stejně tak kuchyňka a vaření. Komu se to nelíbí, 2x denně teplá polévka od Armády spásy. A povinnost úklidu, minimálně na té ubytovně. Komu se to nelíbí che bydlet v lepším, má možnost pracovat.