Je to jak píše Bouřka, ona unavená je, poznám to na ní, jen prostě nemůže zabrat. Vypadá, že už už usne, najednou jí začne lítat ruka, kopat noha, probere se a začne třeba blbnout. Povede se mi ji zklidnit, skoro usíná a nanovo. Zpívám, kojím, hladím, špitám, dělám, že spím, pevně držím... Jediný, co nedělám, je nošení, záda mám jen jedny.
Tohle ale není dominantní problém, takhle blbé uspávání není naštěstí pravidlem, je to tak půl na půl. Asi má hrozně tenkou hranici mezi ještě nejsem unavená / jsem unavená / jsem přetažená. A když to přetáhneme, je zle. Daleko víc mě trápí to časté buzení a ještě horší je noční ponocování.