Marko,

akorát to s tou "odpovědností muže" chápu (ač teda za svou osobu zásadně nesdílím) tak, že on opravdu vidí svoji odpovědnost jako větší a CHOVÁ SE PODLE TOHO, tj. vlastně si kvůli tomu naloží víc práce a tu ženu od té práce osvobodí, asi jako rodič má zodpovědnost za chod rodiny, takže veškeré vymýšlení, co a jak se udělá, A VĚTŠÍ ČÁST PRÁCE leží na něm, a on má tudíž rozhodující slovo a děti jen poradní hlas.

Potíž je s tím (aspoň já ji mám a vždycky budu mít), že u dětí je to pochopitelné, protože mají přeci jen sníženou schopnost ty věci vymýšlet a ta zátěž by na ně byla moc velká. Ale žena je s mužem rovnocenná a k ničemu takovému tam není a priori důvod (pokud se ti dva dohodnou, že jim to tak vyhovuje, tak budiž).

Navíc jsem ještě neviděla situaci, kdy by byl muž tou proklamovanou hlavou rodiny a OPRAVDU na sebe převzal tu větší odpovědnost. Vlastně jsem ještě nikdy neviděla dlouholeté funkční manželství, které by fungovalo stylem "muž hlava rodiny" (ale vždycky tam byl mezi partnery respekt k tomu druhému, byť je místy v něčem štval). Takže si myslím, že podobné proklamace bývají doménou zkrachovalců, kterým se partnerství nevyvedlo, protože k němu nepřistupovali jako partneři, a oni, namísto co by se zamysleli nad sebou, hází vinu na partnerku, že je málo poslouchala.