Monty, ale u toho batolete už nesouhlasím. Chování vůni a vzhled matky, to nejde nahradit. Jako, tvrdím s jistotou, že mě by pro syna nikdo plnohodnotně nenahradil. Nahradil by jinak, pohrál by si s ním, objal by ho, nakrmil umyl. Ale choval by se jinak, než já, jinak by mluvil. Ze začátku by byl kluk pěkně mimo, kdybych nepřicházela.. Však do těch dvou let je batole s matkou tak nějak spjato, psychologové tvrdí, a není to žádná novinka,, že si dítě myslí, že jsou jedna osoba. To se prostě nedá ničím plnohodnotně nahradit. A to dítě to poškodí. Přijde o tu jistotu. Jistě, že to překoná, přilne k někomu jinému, ale poškodí ho to, může dojít k regresi apod.