Val,
tak já už jako dítě milovala každou změnu, výzvu, každý vybočení ze stereotypu. Spala bych kdekoli, protože to bylo něco novýho, bylo to dobrodružství. Pamatuju si, jak jsem si jako malý dítě přála, aby třeba jen někdo zazvonil u dveří. Přitom jsem vůbec nebyla extrovertní dítě, vystačila jsem si sama, ale potřebovala jsem, aby se NĚCO dělo. Asi bych spíš brečela, kdybych byla nucena být furt doma, zoufalstvím.