V.T. - to se ani nedivím, mně by z tohohle hráblo, být jenom doma, pracovat doma, věnovat se doma dítěti a nikam se nedostat...taky mám nestandardní dítě, ale byla jsem fakt vděčná, když chodil do speciální školky na dopoledne, že jsem měla chvilku pro sebe, sama, nebo jsem mohla někam sama jít...když jsem v jeho 3 letech šla do práce, tak jsem si fakt v práci odpočinula (od něj) a pak jsem měla mnohem víc síly a nálady se mu intenzivně věnovat... myslím, že Kat má pravdu, to, jak to máš teď ty, se nedá vydržet dlouho bez nějaké újmy...