Marko, a to já vím taky. Teď. Ale když mi bylo 19, ještě mi to tak zřejmé nebylo. Navíc tam byl důvod rozchodu jeho máti. Nezdála jsem se jí dosti dobrá pro jejího synka. Je to zajímavé, protože on byl skoro slepý s prognózou postupného úplného oslepnutí. Měl teda byt 2+1, na který mu půjčili rodiče a máti mu vyhrožovala tím, že ho z bytu vykopne. Takže tak evidentní to fakt nebylo. Možná tomu, co napsal, i sám věřil. Takže v té situaci by to rozhodně moc zamilovaných náctiletých neprokouklo. Byla to moje největší láska. Nejšílenější zamilování v životě. A doposud si myslím, že to bylo oboustranné a že toho, že podlehl matce, občas lituje. A dobře mu tak.