"Ale neznamena to, ze se vyhnes kecum. Nevyhnes. A druha vec, nesmis vlastne reagovat vuvec, ani vecne, protoze stejne dostanes po tlame."

No, asi tak nějak.

A znova opakuju pro kruci, že

- mnohem lehčeji se o tom, že se na to máš vykašlat, mluví, když není řeč přímo o Tobě
- s tou ignorací je to sice částečně pravda (a já to taky v poslední době docela praktikuju), ale připadá mi, že když už je toho moc, tak nic neříct vlastně znamená tvářit se, že se nic neděje a všechno je v pořádku.

Představ si, že by někdo, komu jsi před časem šlápla na kuří oko, soustavně opakoval, jaká je kruci podlá a jak lže, a to i v situaci, kdy bys nereagovala přímo na něho. Já se s ním budu normálně bavit a řeči o tobě, o kterých budu vědět, že jsou nepravdivé a nespravedlivé, ignorovat - nenabudeš z toho aspoň trochu dojmu, že mi to vlastně vůbec nevadí a že si to o Tobě třeba taky myslím, nebo že to považuju za běžnou a přípustnou formu konverzace? A ten člověk přitvrdí, protože bude mít pocit, že vlastně může a že je na koni, když proti tomu nikdo nic neřekne.