Jo, volejbal jsem uměla tak podobně. Nejlepší bylo, jak tělocvikářka na gymplu zajásala, když mě uviděla. Vysoká, štíhlá, přiměřeně osvalená (kopání na poli bylo přece jen trochu znát). Myslela si, že vyfasovala skvělou sportovkyni. No, trošku se podivila mým výkonům, zejména hodům, vrhům a míčovým hrám. Jednou mi věnovala individuálně celou hodinu, kdy mě učila házet granátem a krikeťákem. Měla velký úspěch, konečně se mi povedlo hodit na čtyřku A při vrhu koulí mi koule letěla za záda a těsně minula hlouček spolužaček, takže jsem nadále byla odeslána běhat kolem stadionu. už jsem nikdy nemusela házet, místo toho jsem běhala. to mi nevadilo, běhala jsem denně 7 km, takže klusat pomalu kolem stadionu 45 min. mi vůbec nevadilo