no my máme podle našich dětí dost jasno, co nás jednou čeká...
nejstarší dcera si nabrnkne nějakého zneuznaného umělce, co ho svět nechápe a přitom "on je přece tak skvělej, ale nikdo mu nerozumí, mami"
u syna já osobně tuším nějakou ráznou děvu, co stojí nohama na zemi a chlapečka trochu přidrží v realitě, v horším případě možná trochu mrchu
a mrňavka je jasná, ta si najde podpantofláka, co jí bude milovat k uzoufání a splní jí všechna přání, co jí na očích uvidí (a ona bude ta lehce hysterická mrcha, co ji musí milovat každý)
osobně doufám, že nikdo z nich nebude extrémista jakýmkoliv směrem, že budou mé potomky milovat a dokážou žít s jejich podivnůstkami... a mě budou přinejmenším tolerovat (a klidně se mě můžou trochu bát )