Kate, my jsme se v rámci SSM účastnili čehosi, už nevím, jak se to přesně jmenovalo, ale mělo to v názvu třicítku. V rámci toho jsme měli poznávat dějiny dělnického hnutí. Jenže nám jako studentům celé dělnické hnutí jaxi viselo u zadele. No, a protože tam byly trasy, které se měly absolvovat, tak jsme z toho za spolupráce s naším dějepisářem vybírali to, co teda je jako "povinné", ale kde by se dalo vidět něco navíc, třeba selské baroko, orchestriony, návštěva zámku se zajímavou expozicí. Dějepisář i víc učitelů nám fandilo, protože viděli, že pár je nás tam zapálených a akčních. No, a v situaci, kdy máš 150 organizací SSM, které nedělají NIC, jsme byli snadno nejlepší, protože my jsme dělali aspoň NĚCO. Akorát my jsme tehdy pochopili, že se o nás musí vědět, tak jsme tu poslali zprávičku do místního tisku, že jsme zasadili stromky na sídlišti, tam jsme se zúčastnili jiné akce... Ve třídě jsme takto makali tři, všem se nám to vrátilo. Já teda za odměnu jela do Berlína a letěla do Moskvy (což bylo na tehdejší dobu i dost peněz, já to ale měla zadarmo a ještě mi k tomu SSM dalo kapesné), obě spolužačky pak jely do Holandska a jako třída jsme teda jely do NDR do Drážďan. Hlavním cílem byl sice nákup, ale protože nám to platila škola a okresní organizace SSM, museli jsme na to navlíknout i nějakou tu politiku, bez toho by to neprošlo. My to ale měli prakticky zadarmo, protože jsme se domluvili s gymnáziem v Teplicích, kde nám uvolnili třídu a my tam přespali zadarmo ve spacákách, a druhou noc jsme spali na jakémsi internátu v severních Čechách,, opět zdarma, slíbili jsme jim, že oni zase můžou zadarmo přespat na našem internátě. Holt nebyly prachy, tak jsme museli hledat cestičky, jak cestovat bez peněz.